Vítejte na webu Metalisman Reviews, kde se můžete dozvědět můj skromný názor o nejnovějších metalových albech!

Leden 2016

Primal Fear - Rulebreaker (recenze alba)

5. ledna 2016 v 23:12




Německá banda zvaná Primal Fear se tradičně po dvou letech vrací s novým albem a opět se můžeme těšit na slušný metalový nářez. Vyjící kytary, refrény, jenž úplně vybízí k stadiónovému vyřvávání a hlavně nezaměnitelný hlas vokalisty Ralfa Schepperse, který tomu všemu dodává říz toho nejostřejšího chilli.
Problém však tkví v tom, že to všechno co jsem již zmínil je sice úžasné a vystačilo by to na výbornou desku, bohužel jsme však od Primal Fear zvyklí ještě na něco víc. Tak nějak už na posledních albech necítím to, co u nahrávek typu Nuclear Fire, což chtě nechtě mění můj úhel pohledu.
Album otevírá úderná Angels of mercy. Jedná se sice o slušnou metalovou nakládačku, ale nic typu Angel in black, kde se snoubila drtící nespoutaná energie ve slokách a melodičnost v refrénu, čímž vznikla naprostá hymna. Druhá skladba v pořadí nese název The end is near, další metalový nářez, Ralf zde v refrénu předvádí svůj úžasný ječák, ovšem pokud by mělo album pokračovat stále v tomto duchu, začal bych se zřejmě nudit. Bullets and Tears naštěstí představuje změnu a refrén je zde o něco melodičtější. Dále příjde trochu nudná titulní Rulebreaker, chytlavá In metal we trust a později také jedenáctiminutová We walk without fear, které jsem zatím zřejmě nepřišel na chuť a jaksi nechápu, proč jí byla přiřazena tak úmorná stopáž. Dále následují některé poměrně klasické skladby, mezi nimiž vyčnívá například The devil in me nebo The sky is burning. Naprostou nudu pro mě naopak představuje třeba taková Constant heart nebo Raving mad.
Abych to uzavřel, Rulebreaker obsahuje několik skvělých skladeb, ale jako celek mě album tolik neoslovilo.


Hodnocení: 3,5/5


Avantasia - Ghostlights (recenze alba)

5. ledna 2016 v 18:57


Neúnavný německý génius Tobias Sammet se vrací se svoji metalovou operou, s úžasně silným materiálem a za doprovodu světoznámých i méně proslavených umělců, kteří však bez výjimek předvádí obdivuhodné, leckdy až dechberoucí výkony.
Nové album Ghostlights vyvolává ve většině případů nadšení, mnozí jej dokonce přirovnávají k prvním dvoum počinům Avantasie.
Album se otevírá svižnou a optimistickou Mystery of a blood red rose, která připomíná předchozí album a má blíž k hard rocku, než k metalu. Změna k tvrdšímu však nástává hned u druhé skladby Let the storm descend upon you. Tento dvanáctiminutový opus je plný skvělých momentů a nezapomenutelných melodií, prostě to, co na Avantasii tolik milujeme.
Celkově je novinka o něco tvrdší než předešlé album, v The haunting dokáže Dee Snider nastolit dokonale temnou a pohlcující atmosféru, v Master of the Pendulum se zase Tobias s Marcem Hietalou z Nightwish pořádně rozjedou a přitvrdi, dokud nepříjdou s optimistickým, výbušným refrénem, který vám bude v hlavě znít ještě hodně dlouho. Za zmíňku stoji také o něco jemnější, melancholická skladba Draconian love, jejíž refrén je zase úžasně naléhavý.
Sečteno a podtrženo, jedná se o jedno z nejlepších alb této metalové opery, je vidět, že Tobias má ještě spoustu nápadů a energie.

Hodnocení: 5/5